Jarní probuzení...

11. dubna 2018 v 23:32 | kartářka |  Deník kartářky

Nějaký ten den jsem to teď flákala, a tak sem házím menší ochutnávku dnešních karet. Tyto dvě karty mi doslova vyskočily z balíčku. Jak můžete vidět na fotce, jedná se o Pět Holí a Devět Mincí. #svatojanskytarot od #evafrancova ❤️
Zoufale jsem se dneska snažila přijít na to, co je se mnou nebo s mým životem špatně! Mám nějaké to kilo navíc, mám smůlu na peníze a za poslední měsíce jsem oběhala víc doktorů než za posledních 5 let! Přestávám se sobě líbit a hlavně se přestávám cítit dobře. Nejde o to, že bych se neuměla o sebe postarat. Jak se říká : " jde to, ale dře to..."
A já mám prostě pocit, že to poslední dobou víc dře než jde.
Rozhodla jsem se prostě věnovat sobě, být trochu sobecká a myslet na to, jestli je mi dobře a jestli se cítím dostatečně krásná a milovaná. Spolu s tím jsem se rozhodla vykašlat se na většinu sociálních sítí a mimo jiné se změřit konečně na zdravou stravu. Už tohle všechno plánuji dost dlouho a nevidím důvod, nač ještě čekat.
Pět Holí pro mě nyní symbolizuje to trpké probuzení a návrat do reality, pocity nehezké a depresivní, jež zažíváme dnes a denně, ale můžeme si za ně sami. A Devět Holí je jiskra, která v nás zůstává, žene dopředu a svítí na konci tunelu, abychom se měli nač těšit a proč usmívat, i když je venku zrovna škaredě a my máme "stále" 15 kg nahoře! 🙄😂
Prostě a jednoduše, tyto dvě karty mi ukazují pravdu a nic než pravdu. A to takovou, že mě to nutí se sebou zase něco dělat! Merkur v Retro. byl náročný a musím říct, že většinu času se mi nic nechtělo a přišlo mi, že mám pořád čas, ale nyní se probouzím a vidím to, co je potřeba zvládnout. Život není procházka růžovým sadem. Ráda bych věřila, že ano, ale není. A abychom něčeho dosáhli a nemuseli se cítit mizerně, chce to zvednout zadek a začít něco dělat. Neříkám, že jsem dokonalá a jde mi všechno jako po másle. To jistě ne, ale vnímám tu změnu ve vzduchu, pohyb a posun. Aktivní energii, která mě žene dopředu. A tímto zdaleka nic nekončí...
#tarot #tarotreadersofinstagram#tarotgram #kartarka #kartarinainstagramu#dnesniposelstvi #vykladkaret #dnesnikarta#tarotjaamedruheja #kartarinafacebooku
 

Den, kdy jsem se rozhodla hodit za hlavu sociální sítě

9. dubna 2018 v 22:33 | kartářka |  Den za dnem
Nevím, kdy to přesně začalo, ale už delší čas jsem cítila nutkání smazat si všechny sociální sítě a skončit s vypatláváním vlastního mozku přemírou nesmyslných informací, které jsou běžně dostupné na Facebooku a jiných stránkách.

S pomocí kávy a několika toustů jsem se odebrala ke svému noťasu a začala s veledílem...

Nakonec jsem skončila u toho, že jsem vymazala Twitter, Tumblr, starý blog, sem tam nějaký profil na nepotřebných stránkách... Z mobilu jsem si smazala na dobro messenger, Facebookové stránky a přes noťas jsem si tak dvě hodiny hrála se svým profilem a pořádně jsem jej promazala. Nezbylo z něj skoro nic, kromě jediné fotky, místa kde žiju a starých sdílených příspěvků. Rozhodla jsem se prostě, že už mám dost svojí vlastní závislosti, která mi příjde naprosto hloupá.
Jediné, co jsem si ponechala je Instagram, na kterém jsem nejaktivnější a kromě toho z něj čerpám nejvíc inspirace.
Jako kartářka ráda sleduji i zahraniční kartáře a nově vycházející karty. Mám ráda lidi, kteří se zajímají o zdraví, přírodu, krásu, jógu či pozitivní myšlení, ale připadá mi, že posledních pár let jsem byla na sociálních sítích tak závislá, že jsem nedokázala nikam vyjít bez mobilu, musela jsem se co 5 minut podívat na novinky a zprávy nebo jestli mi někdo náhodou nepíše, i když jsem necítila žádné vibrace a neslyšela zapípání. Už jsem si začínala připadat jako blázen a tak jsem se rozhodla s tím skoncovat. Z mobilu jsem to vymítila úplně kromě Instagramu a v noťasu jsem si ponechala odkaz na Facebook, který hodlám využívat minimálně a jenom kvůli tomu, že mám na Facebooku nejvíc kontaktů a to i zahraničních, stránky kartářů apod. Připadá mi ale, že dělám dobře. Nechci být závislá na mobilu a socíálních sítích do konce svého života a rozhodně si hodlám víc užívat přitomnou chvíli a to, co se v mém životě děje nyní! Dost často jsem měla pocit, že mi sociální sítě a internet berou kus života. A taky to tak bylo. Místo abych se věnovala sobě, přátelům, příteli nebo knize, tak jsem tupě zírala na Facebookové stránky, Instagram, YouTube apod.
Dneska ráno jsem se konečně rozhodla s tím něco dělat. Časem bych možná zrušila Facebook úplně.
No a vidíte to, s promazáváním sociálních sítí, jsem se rozhodla založit tento blog. Víc než cokoliv bude sloužit k tomu, abych se zde vyblila ze svých každodenních starostí, občas to okořením nějakou historkou ze svého skromného života a nějakým tím tarotovým výkladem, když už jsem to tady pojmenovala "Deník kartářky"... :-)

Kde jsou ty doby, kdy mě jako dítě zajímaly víc knihy, jak je venku a co dělají moji přátelé, jestli nám babička pošle pohled anebo kdy bude maminka psát další dopis dědovi? Kde jsou ty chvíle, kdy jsem jen tak tiše seděla a koukala na hvěždy u babičky na dvorku, čichala k čerstvě uvařené kávě nebo se zavřenýma očima poslouchala kapky deště a vnímala tu zvláštní pachuť v ústech, kdykoliv se přihnala letní bouřka?
Škoda, že je ta krásná a klidná doba pryč. Přijde mi, že jsme se dřív měli líp, nebylo tolik stresu a shonu. Nyní jsou lidé zalezlí u svých počítačů, telefonů a televizí. Dětem se nechce ven od her a tabletů. Důchodci se nehnou od svých realitních show, bulvárů a seriálů. Anebo naopak, když už někdo kráčí ulicí, tak věčně někam spěchá. Dokonce i lidé o volnu, na nákupech a na dovolené spěchají. Všude vládne chaos. Vím, doba spějě kupředu a tohle je daň za náš pokrok. Ale je nutné se úplně odstřihávat od přítomnosti a co ta hloupá závislost na elektronice, která nás obírá o čas a naše životy?
Proč všem připadá normální jít v řadě, se skloněnou hlavou, kdy očima hltáme zprávy ze světa, ale okolní životy druhých a nás samých již nevnímáme? A když se náhodou objeví někdo, kdo nepluje s proudem, tak je divnej...

A víte co, lidi? Já radši budu divná... Ale svá.

Kam dál

Reklama